Rozhovor s Bárou Duškovou: Kryptoměny

Problematika účtování kryptoměn se postupně stává tématem, které nabývá na pozornosti a to i díky vlivu zahraničních zpráv a událostí v posledních měsících. Zdá se, že postupně sílí vliv pro určitou povinnou daňovou regulaci v oblasti kryptoměn a je otázkou, kdy a jestli se dočkáme i v České republice podobného kroku, jako například v Dánsku. Proč se tato oblast netýká pouze zdanění investičních výnosů a jak se mají například zachovat podniky, které nějakou z kryptoměn využily ke svým transakcím zodpoví účetní a náš partner Ing. Barbora Dušková.

Báro, na úvod krátce a stručně: Co pro vás, jako účetní, představují kryptoměny popř. technologie blockchainu směrem do budoucnosti?

Jedná o velice důmyslný a inovativní nástroj nejen pro investičním strategie, ale také jako budoucí možná forma platebního prostředku a uchovatel hodnoty. Digitální měny jsou relativně novou technologií, které mají v současnosti vysokou volatilitu, ale za pár let se může jednat o dostatečně atraktivní náhražku klasického bankovního systému.

Jak uvádí portál.pohoda.cz v současné době je odhadem okolo 5 % společností, které kryptoměny zahrnují do svého účetnictví. Přesto počet firem, které budou kryptoměny, popř. kryptoměnové transakce (např. platby) využívat může být díky zvyšující se poptávce narůstající. To by asi tyto firmy měli zavčasu zvážit, jak účetně postupovat, je to tak?

Ano, máte pravdu. Mnozí podnikatelé a firmy využívají kryptoměny jako investiční a platební nástroj, čímž současně vyvstávají otázky, na které není tak jednoduché odpovědět. V České republice není dostačující legislativní opora pro řešení účetní a daňové oblasti kryptoměn a často se stává, že se názory odborníků různí. Je opravdu potřeba v dané oblasti postupovat obezřetně a kvalitně, nejlépe s účetní příp. daňovým poradcem, který se již v dané oblasti orientuje.

Ministerstvo financí v květnu minulého roku vydalo očekávané sdělení k účtování a vykazování digitálních měn. Co na toto sdělení vy osobě říkáte?

Již roku 2014 vydala ČNB stanovisko, ve kterém specifikovala kryptoměny jako nehmotné aktivum, čímž vznikl nejdůležitější okamžik pro vykazování digitálních měn v účetnictví. Sdělení Ministerstva financí nebylo převratné, ale napříč tomu přívětivé, neboť jsme legislativně zase o kousek blíž k postupu, jak můžeme s kryptoměnami účetně nakládat. Můžeme pouze doufat, že vzhledem k vývojové povaze kryptoměn bude do české legislativy zavedena specifická úprava jejich účtování a zdaňování.

Podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví musí podniky u oblastí neupravených přímo standardy aplikovat účetní metody užívané na obdobné transakce tak, aby účetní závěrka věrně zobrazovala ekonomickou realitu. To však vždy nebude úplně jednoduché, je to tak?

Ano, zásadní problém osobně shledávám v oblasti oceňování investic do kryptoměn v účetní závěrce. V současnosti se jedná o oblast neupravenou Mezinárodními standardy účetního výkaznictví ani českými účetními standardy. Digitální měny obecně můžeme, i přes východisko ČNB, mimo jiné vyhodnotit jako investiční aktivum, čímž by se mělo při oceňování řídit stejnými pravidly jak pro oceňování finančních aktiv – reálnou tržní hodnotou, čímž by docházelo k mnohem více věrnějšímu obrazu finanční situace firem. Dle sdělení Ministerstva financí se však kryptoměny účtují jako zásoba své povahy, kde platí ocenění tzv. historickými cenami, což v oblasti kryptoměn není zrovna vhodné.

Jaké jsou například časté dotazy Vašich klientů, ať už právnických nebo fyzických osob, se kterými se na váš tým obrací srze portál cryptoucetnictvi.cz?

Dotazy jsou různorodé. Nejvíce se setkávám s otázkami vykazování digitálních měn v účetnictví, jejich zahrnutí do účetní závěrky, stanovení přepočtu kryptoměn na jinou kryptoměnu, příp. na FIAT měnu, možnost kurzových rozdílů, zavedení kryptoměn do mezd, otázky v oblasti DPH, možnosti využití ztráty z kryptoměn či naopak daňové optimalizac